Přeskočit na obsah

Jean-Baptiste Descamps

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jean-Baptiste Descamps
Jean-Baptiste Descamps, autoportrét
Jean-Baptiste Descamps, autoportrét
Narození28. srpna 1714 nebo 28. srpna 1706
Dunkerk
Úmrtí30. června 1791 nebo 30. července 1791
Rouen
Místo pohřbeníKatedrála Notre-Dame
Povoláníhistorik umění, malíř, učitel, spisovatel a kreslíř
Významná dílaŽivot vlámských, německých a nizozemských malířů
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Baptiste Descamps (28. srpna 1714 Dunkerk – 30. června 1791 Rouen) byl francouzský spisovatel a malíř vesnických scén. Psal o historii umění a o umělcích. Později založil uměleckou akademii a jeho syn se stal kurátorem muzea.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Jean-Baptiste Descamps se narodil v Dunkerku. Přáním jeho otce bylo, aby se stal jezuitou. On však dal přednost studiu umění a stal se žákem Pierra Dulina, Nicolase Lancreta a Nicolase de Largillièra na "Académie Royale de peinture et de sculpture" (Královské akademii malby a sochařství) v Paříži.[1] V letech 1740–1741, po dokončení studia, doprovázel Charlese-André van Loo na cestě do Anglie.[1] Zde se seznámil s magistrátním úředníkem a učencem, Voltairovým přítelem a spoluzakladatelem Akademie Rouen. Le Cornier de Cideville toužil proslavit své rodné město Rouen, a proto mladého umělce přesvědčil, aby si Rouen vybral jako místo svého budoucího pobytu.

Poté, co se zde v roce 1741 Descamps usadil, pomohl mu Cideville zřídit si vlastní studio a v roce 1749 v Rouenu otevřel školu "Académie des sciences, belles-lettres et arts de Rouen".[2] Škola sledovala základní myšlenky filozofů osvícenství. Měla klíčovou roli ve vývoji malířství v Normandii a Descamps tuto akademii řídil až do své smrti. Descamps napsal pro Francouzskou akademii práci o historii školy, za kterou získal v roce 1767 cenu.[3] Kromě jeho syna Jeana Baptisty Marca Antoina Descampse byli dalšími žáky školy Michel Duplessis, Charles Eschard, François Godefroy, François Gonord, Etienne de Lavallée-Poussin, Charles Louis François Le Carpentier, Noël Le Mire, Jean Jacques Le Veau, Anicet Charles Gabriel Lemonnier a Jean Jacques Lequeu.

Alegorie objevení Ameriky připisováno Jeaunu-Baptistu Descampsovi

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Descamps maloval ve stylu Jeana-Baptisty Greuze.[3] V roce 1764 se stal členem Académie Royale (Královské akademie) v Paříži a vystavoval svá díla na Salonu v roce 1765.[3] Jako učitel začal psát instruktážní díla, především překládal do francouzštiny díla uměleckých historiků Karla van Mandera a Arnolda Houbrakena.

Život vlámských, německých a nizozemských malířů

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Život vlámských, německých a nizozemských malířů.

Descamps je autorem čtyřsvazkového díla La Vie des Peintres Flamands, Allemands et Hollandois (Život vlámských, německých a nizozemských malířů). Najal si rytce Charlese Eisena, aby dílo opatřil rytinami umělců. Většina portrétních rytin jsou kopie Houbrakenových originálů. Ačkoli RKD uvádí, že Descamps se stal členem akademie v roce 1764, Descamps byl již literárním členem Académie Royale des Science v roce 1750, když publikoval první část ze své série antologie malířských životopisů, a v době, kdy v roce 1760 publikoval třetí díl své antologie, byl členem "Académie Impériale Franciscienne".

  • 1753 La Vie des Peintres Flamands, Allemands et Hollandois, avec des portraits gravés en Taille-douce, une indication de leurs principaux Ouvrages, & des réflexions sur leurs différentes manieres (Život vlámských, německých a nizozemských malířů, s rytými portréty v hlubotisku, označení jejich hlavních děl a úvahy o jejich odlišných metodách). Díl 1.
  • 1754 La Vie des Peintres Flamands, Allemands et Hollandois, avec des portraits gravés en Taille-douce, une indication de leurs principaux Ouvrages, & des réflexions sur leurs différentes manieres (Život vlámských, německých a nizozemských malířů, s rytými portréty v hlubotisku, indikací jejich hlavních děl a úvahy o jejich odlišných metodách). Díl 2.[4]
  • 1760 La Vie des Peintres Flamands, Allemands et Hollandois, avec des portraits gravés en Taille-douce, une indication de leurs principaux Ouvrages, & des réflexions sur leurs différentes manieres (Život vlámských, německých a nizozemských malířů, s rytými portréty v hlubotisku, indikací jejich hlavních děl a úvahy o jejich odlišných metodách). Díl 3.[5]
  • 1764 La Vie des Peintres Flamands, Allemands et Hollandois, avec des portraits gravés en Taille-douce, une indication de leurs principaux Ouvrages, & des réflexions sur leurs différentes manieres (Život vlámských, německých a nizozemských malířů, s rytými portréty v hlubotisku, označení jejich hlavních děl a úvahy o jejich odlišných metodách). Díl 4.[6]
  • 1769 Voyage pittoresque de la Flandre et du Brabant (Cesta po malebných místech ve Flanderch a Brabantu), který popisuje města a hlavní kostely Flander a Brabantu s jejich uměleckými díly.[7]

Tyto práce oživily zájem o tvorbu starých vlámských mistrů, zejména Hanse Memlinga a Jana van Eycka. Deschapsovo dílo paradoxně posloužilo Francouzské revoluční armádě při její invazi do Flander v roce 1790. S jeho pomocí Francouzi identifikovali a ukořistili nejlepší malby pro své Musée Central des Arts v Louvru v Paříži.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-Baptiste Descamps na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Jean Baptiste Descamps (I) na stránkách RKD Nizozemský institut dějin umění
  2. ↑ Ecole Royale, Gratuite et Académique de Dessin, de Peinture, de Sculpture et d'Architecture
  3. ↑ a b c Descamps, Jean-Baptiste Archivováno 8. 3. 2012 na Wayback Machine. na stránkách Dictionary of Art Historians
  4. ↑ La Vie des Peintres, Volume II na Google Books
  5. ↑ La Vie des Peintres, Volume III na Google Books
  6. ↑ La Vie des Peintres, Volume IV na Google Books
  7. ↑ Voyage Pittoresque (text online ve francouzštině) na Google books

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jean-Baptiste_Descamps&oldid=24240993“